Horní menu

Drobečková navigace

Úvod > Pro žáky > Druhý stupeň > Bartošová Alena > Mediální výchova 9. ročník

Mediální výchova 9. ročník



Seminární práce

Rozsah: 1 až 2 strany ve Wordu.
Důraz na obsah i formu, kulturu projevu i případnou obrazovou přílohu.
Nutno uvést zdroje.
K odevzdání připravené: do 30. 11. 2020, do té doby minimálně dvě průběžné konzultace.
Na výběr tyto náměty:

 

  • Role médií v sáze Hunger Games – jaká média jsou do trilogie zapojená, v jakém dílu a proč se dostávají do popředí, hrají takovou roli i v reálném životě?
  • Mediální kultura na základních školách v České republice – srovnání školní mediální kultury, na jaké bázi fungují školní weby, školní časopisy, školní noviny, sociální sítě, postavení médií naší ZŠ
  • Alfons Mucha jako velikán propagačního umění – reflexe výstavy iMucha v Obecním domě, fakta ze života umělce, zaměřit se na plakáty propagačního rázu a na spojení uměleckého proudu secese a reklamního byznysu
  • Propaganda v totalitních režimech – jak využívají média totalitní režimy, příklady, konkrétní projevy mediální propagace, objevuje se ještě v 21. století?
  • Je reklama umění? – druhy reklmy, jejich funkce, cíle podle cílových skupin, psychologie reklamy, jejich estetická hodnota
  • (A)sociálnost sociálních sítí – jaké sítě existují, jejich vývoj, jaké věkové skupiny je využívají, pozitiva, negativa, kyberšikana na sociálních sítích, jsou dnes ještě vůbec sociální?

 

Gatekeeping

Už jste někdy přemýšleli, „o čem se mluví“? Jaká témata ve společnosti frčí? Co považujeme za důležité? Zajímavá věc: většinou je to něco, co se zároveň objevuje v médiích. Co řeší maminky batolat, o tom se píše na mateřských fórech a píší o tom časopisy pro rodiče. Co řeší celá republika, plní titulní stránky novin a hlavní televizní zpravodajství.

Gatekeeping je vlastně výběr toho, o čem se bude v médiích psát a mluvit. Je to proces, při kterém se rozhoduje, co projde „bránou“ médií směrem ke čtenářům, divákům, konzumentům zpravodajství… Gatekeepeři („dveřníci“, „hlídači brány“) vybírají témata, rozhodují, kterou událost mediálně zpracují a budou ji šířit mezi lidi.

Podle čeho se rozhodují? Článek, videoreportáž nebo prostě jakýkoli mediální materiál

  • musí přijít s něčím novým, aktuálním, nebo překvapivým a originálním. Prostě musí zaujmout. 
  • musí zasáhnout cílovou skupinu  - téma musí být čtenářům či divákům blízké. (Havárie vody ve Vršovicích nás zajímá víc než havárie na Floridě.) 
  • by měl odpovídat danému médiu a jeho zaměření. (Ve školním časopise sChOOL nebudeme řešit sucho v jižních Čechách, v hudebním magazínu se nebude psát o výsledcích ve fotbale, redaktor amerického bulváru bude raději řešit aférku Roberta Downey Jr. než ekonomické statistiky.)

Někdy se v této souvislosti používají další dva pojmy:
Agenda setting můžeme přeložit jako „nastolování agendy“. Jde o to, že média vlastně lidem stanovují, o čem si mají číst, o čem se mají dozvídat víc, o čem mají přemýšlet.
Framing je „rámování“. Jde o to, jak zprávu zarámovat, jak ji podat, jakou ji dát formu, jakými fotografiemi ji doprovodit, který aspekt zdůraznit. 

 

Otázky k zamyšlení:

  1. Co média dělají, když se tzv. nic neděje? Když není o čem psát? Nebo když z nějakého důvodu není vhodné nebo možné psát o tom, co se děje?
  2. Jak moc se média přizpůsobují svému publiku?
  3. Jak moc obsah zpráv ovlivňují majitelé daných mediích? Politici? Inzertní klienti, kteří mají v médiu zaplacenou reklamu?
  4. Existuje dnes cenzura?
  5. Píše se dnes o něčem jiném než o pandemii koronaviru? Proč? Kdy toto téma odezní? Které velké téma ho pravděpodobně vystřídá?
  6. Viděl(a) jsi film Vrtěti psem? Líčí zajímavou mediální situaci: je třeba zakrýt aférku prezidenta, a tak schopný tým odláká pozornost občanů tím, že v médiích "zorganizuje" válku v Albánii. Je myslíš možná v reálu takováto manipulace?

Bude skvělé, když si do sešitů zapíšete tři nejdůležitější definice a pošlete mi stručnou odpověď na jednu z otázek. 
Přeji vám krásný, svěží a báječný týden!

 

Moc titulku

Novináři, blogeři i youtubeři dobře vědí, jak je titulek důležitý. U online materiálů dvojnásob - titulek přece ovlivňuje, kolik lidí na něho klikne! (A kliknutí znamenají peníze.)

V této souvislosti zmíním pojem CLICKBAIT. Označuje titulky a obrázky, které nalákají k rozkliknutí článku nebo videa za účelem zvednutí návštěvnosti a sledovanosti. Velmi často klamou. Člověk se naláká, klikne, ale nedozví se nic. Clickbaity používají bulvární média, dezinformační weby nebo podvodné a prodejní stránky. 

Pro zajímavost: Existují title generátory, které vám vygenerují šokující titulky k jakémukoli tématu. Když zadáte klíčové slovo "škola", vygenerují vám např. titulek: 10 způsobů, jak vám školy pomohou žít až do sta let!

 

Co myslíte, byly by hodně klikané takto nazvané články? Tipuji, že dost. 

8 věcí, které vám ještě nikdo neprozradil o školách

5 dobrých důvodů, proč být závislý na škole

 Pozor, souvislost mezi školou a štěstím prokázána!

10 nejbizarnějších věcí, které se staly ve škole. Neuvěříte!

Vašim úkolem bude:

a) Zapsat si stručně do sešitu výše uvedené info, což zabere cca tři minutky.
b) Vymyslet alespoň jeden parádní clickbaitový titulek týkající se školy. 
c) Najít v médiích minimálně jeden hodně dobrý titulek, které odkazuje na současnou situaci (pandemii).
d) Najít alespoň jeden hodně špatný titulek, který se autorům podle vás nepovedl a který nikoho nemůže nalákat k přečtení.
e) Dát mi vědět, co jste vymysleli. Těším se!

 

Fake news

Jistě stále sledujete mediální dětí kolem pandemie koronaviru. Narazili jste na nějaké hoaxy? Která média předkládají nejvěrohodnější zpravodajství? Patří tento titulek do kategorie fake news?

                     "Jako lék proti koronaviru funguje česnek a sezamový olej."

                        Odpověď najdeš zde: https://www.faketicky.cz/virtualne-ii-koronavirus-a-dezinformace/

 

Zopakuj si 

Připravila jsem pro vás (už předvyplněnou) křížovku. (V pdf ke stažení ZDE.) Nebudete tedy doplňovat slova, ale jen mezi pojmy vyhledávat správné odpovědi - plus tu a tam doplníte detaily. Jde o takové drobné a pro vás velmi snadné opakování. Odpovědi na otázky 1 až 11 máte hotové za patnáct minut. Úkol číslo 12 je náročnější, vyžaduje čas, nápad a kreativitu. Proto je dobrovolný. 

 

medialka_2020_pracovni_list.jpg 
V pdf ke stažení ZDE.

 

Jak se dělají noviny 

stažený soubor.jpg

Už jste jistě v rámci literatury narazili na autora, jehož vila stojí kousek nad Vršovicemi, jehož Devatero pohádek je nedostižnou studnicí synonym. Vzal si za manželku trochu rozmarnou herečku a měl bratra Josefa, spisovatele a výtvarníka. Napsal spoustu románů a divadelních her a vídal se s prezidentem T. G. Masarykem.
A jeho úryvek z
 díla Jak se dělají noviny se nám náramně hodí do mediální výchovy:

 

Čtenáři jsou dalším hlavním činitelem novin. Jednak proto, že je kupují, jednak proto, že je do jisté míry dělají s sebou. V každé redakci se totiž pečlivě udržuje množství mínění i návodů o tom, co "náš čtenář" chce nebo nechce v novinách mít. Náš čtenář nemá sice rád politiku, ale chce být o ní poctivé a otevřeně informován, náš čtenář je pro provádění trestu smrti, jakmile se stane nějaký mord, a zároveň má rád, píše-li se proti týrání zvířat, náš čtenář si potrpí ha povznášející úvahy a vedle toho na nějaké to veselé počtení. Prostě všechno, co v novinách je, je tam jen proto, že to náš čtenář chce.

Zpravidla ovšem nedává náš uvědomělý čtenář nijak najevo, co v novinách chce mít, daleko častěji a určitěji se vyjádří ústně nebo písemně o tom, co tam nechce mít, a prý, vážená redakce, "budete-li ještě v novinách tisknout takové voloviny, jako o těch vegetariánských vitaminech, nebo že se nám řezníkům vede dobře, tak vám oznamuju, že váš vážený list přestanu odebírat, s úctou ten a ten, závod řeznický a uzenářský. P. S. Jsem už sedm let odběratelem vašeho listu." Z jakýchsi příčin, uložených hluboko v lidské povaze, se přihodí nepoměrně vzácněji, že "náš čtenář" si dá tu práci, aby projevil svůj souhlas, je to tak vzácné, že stane-li se to, ohlásí redakce v příštím čísle, že "byli jsme zaplaveni sty a sty vřelými projevy souhlasu ze všech vrstev naší čtenářské obce". Jindy se zase stane, že někdo v novinách napíše, že videi kdesi u Brandejsa poskakovat pro mne za mne pěnici pomořanskou, i jest z ničeho nic redakce zaplavena sty a sty dopisů od čtenářů, kteří oznamují, že také viděli poskakovat pěnici pomořanskou u Přerova, na Miletínsku, u Kardašovy Řečice nebo případné až u Sušice. Tu tedy počnou noviny třikrát týdně psát o životě a zvycích pěnice pomořanské, z předpokladu, že to naši čtenáři chtějí, načež dojde jen jeden připiš z kruhů čtenářských asi v tom smyslu, aby už redakce dala pokoj s tou pěnicí pomořanskou, my prý máme jiné starosti, na příklad, co bude s tím povinným mícháním mouky. S úctou ten a ten závod pekařský. P. S. Jsem už osm let odběratelem vašeho listu, ale budete-li tam ještě jednou psát o pěnici pomořanské, tak vám odpadnou všichni abonenti z našeho okresu, neb tady ještě nikdo žádnou pěnici pomořanskou neviděl.

Z čehož je patrno, že čtenáři novin jsou tvorové nevypočitatelní a že je těžko se jim zavděčit, nicméně přes všechny tyto špatné zkušenosti budou čtenáři brát noviny dál a v redakci novin bude dál nejvyšším zákonem, že to "náš čtenář chce".

Celé dílko ke stažení zde: Jak se dělají noviny 

Záludné otázky pro vás:

  1. Která podřadící spojka se v textu objevuje nejčastěji? (Na jejím nadužívání je v podstatě postavená stylistika ústřední části textu.)
  2. Používá autor spíše krátké věty, nebo delší souvětí?
  3. V ukázce se objevuje jakýsi refrén, vtipný prvek, který se zopakuje. Jakou zkratkou začíná?
  4. Vytučněná věta naznačuje, že čtenáři se o novinách vyjadřují spíše záporně. Myslíš, že autor přehání?
  5. Mluvili jsme o (současných) principech gatekeepingu. Hrají v něm čtenáři opravdu takovou roli, jakou autor popisuje?
  6. Kdo je autor?!