Horní menu

Drobečková navigace

Úvod > Pro žáky > Druhý stupeň > Bartošová Alena > MOC HUDBY - řešení kvízů

MOC HUDBY - řešení kvízů



Ukázali jsme si, že hudba nás ovlivňuje hrozně MOC! Zvědavci a zvídavci si teď můžou překontrolovat svoje tipy a odpovědi...
Bude skvělé, když se je vypíšete nebo vlepíte do sešitů, příští rok budeme vaše poznatky rozvíjet.

 

I. UKOLÉBAVKY

1. Hudbu vnímáme už v prenatálním období (u maminky v břiše). 

2. Je prokázáno, že poslech klasiky (Bacha, Mozarta, Beethovena) rozvíjí mozek miminka.

3. Ještě lepší než pouštět profesionální nahrávku je pro dítě zpěv maminky. Proto ve všech kulturách zpívají matky svým dětem ukolébavky. 

4. Odborníci dokázali, že slyší-li miminko známou ukolébavku, sníží se mu tep a zklidní se celý jeho organismus. Nejrychleji ho utiší písně, které zná už z těhotenství. Písničky, které matka zpívala svému bříšku ve třetím trimestru, si dítě pamatuje ještě čtyři měsíce po porodu.

5. Také je dokázáno, že ukolébavky a opakující se rytmy, rytmy, refrény dítě učí i specifika mateřské řeči, a tak připravují dětské ucho, hlas i mozek na mluvení a užívání mateřského jazyka.

 

6. Podle specialistů dokonce děti, kterým rodiče pravidelně zpívali ukolébavky, získávají komunikační dovednosti mnohem dříve než děti, kterým rodiče tento uspávací rituál nedopřáli.

 

II. CO VŠECHNO HUDBA DOVEDE

1. Hudba působí na emoce – umí uklidnit, povzbudit, potěšit. Působí na intelekt, celkově rozvíjí mysl člověka. Rozhodně neplatí, že by byla pro většinu obyvatel planety zbytečná.

2. Poslouchat hudbu W. A. Mozarta při učení pomáhá. Bylo například dokázáno, že přímo při desetiminutovém poslechu se zvyšuje prostorová inteligence až o devět bodů. Ano, a tohle je pravda!

3. Zpěv a hra na hudební nástroje celkově rozvíjí mozek. Podporuje i schopnost vyjadřování a rozvíjí tvořivost. 

4. Když cvičíme (např. aerobik, jógu, posilování), hudba nám pomůže nabudit, udržet tempo, dech.

5. Naše biorytmy – například tep lidského srdce nebo cyklus dýchání – mají vliv na vnímání hudebních rytmů. A obráceně. Přirozeně mají "touhu" splynout. Proto skladby v tempu „andante“ (krokem) navozují pocity klidu a uvolnění, na druhou stranu skladby v tempu „allegro“ (rychle, živě) nám přinášejí pocity nadšení a vitality. Některé rytmicky výrazné skladby mají dokonce stimulující účinky a zrychlují srdeční činnost, krevní oběhu i dech. 
6. Správně zvolená hudba má vliv na pocit bolesti nebo únavy. Toho využívají při tréninku sportovci.

7. Hudba dokonce léčí. Metodě založené na poslechu a praktikování hudby se říká muzikoterapie.

8. V relaxační (meditační) hudbě, která nás má zklidnit, případně propojit se sférami mezi nebem a zemí, se využívá těchto zvuků: například šumu lesa, moře, zpěvu ptáků, „zpěvu“ delfínů (při troubení aut a houkání sanitky se moc meditovat nedá). 

 

III. MOC HUDBY - PERLIČKY

1. V dnešním světě vnímáme chtě nechtě opravdu moc zvuků – na ulici auta, tramvaje, autobusy, někdo někde opravuje silnici, z dálky houká policejní vůz, děti na sebe křičí, v obchodě hraje rádio nebo hudba, doma se bavíme a na pozadí hlučí televize, soused zatlouká hřebík… Aniž bychom si to uvědomovali, náš mozek permanentně přijímá zvuky. Jenže všeho moc škodí. Mluvíme o nezdravém akustickém smogu. 

2. Různé kultury na Zemi mají svoji etnickou nebo folklorní hudbu, která je spojená s kořeny daných národů. Je spojená s rituály a tradicemi. Tvoří ji typické nástroje, rytmy, melodické postupy. Například indiánům tančícím kolem ohňů pomáhají do zvláštního stavu uvést bubny.

3. Pro hudbu, která využívá prvků etnické hudby, se ve 20. století vžil pojem world music. Vzpomeňte si například na geniální romskou hudbu, kterou proslavili například Gypsy Kings. Ti ke své temperamentní hudbě používají hlavně kytary. 

4. Hudba má moc vytvořit nebo dokreslit atmosféru. Proto má velký význam filmová hudba. Zmíněnou world music například skvěle využívají tvůrci v Marvelovce Black Panther.

5. Díky svým prokázaným účinkům lze hudbu také zneužít. Může vyvolávat větší agresivitu u vojáků v bitvě, totalitní režimy ji umí využít při masových shromážděních a tak dále. Pro velké davy lidí uměla navodit patřičnou atmosféru na nacistických i komunistických akcích.
6. Podle hudebních psychologů se dá z toho, co posloucháte rádi za hudbu, alespoň zčásti určit, jakou máte povahu. Například kdo poslouchá rap nebo hip-hop, bývá prý společenský, sebevědomý, ale ne příliš ohleduplný k okolí. Fanoušci Heavy Metalu prý zase mají spíš nízké sebevědomí a bývají odměření. Kdo poslouchá klasický rock, je egocentrický a ne moc pracovitý. Komu se líbí folk, blues nebo jazz, bývá přemýšlivý a kreativní. Komu se líbí country, bývá empatický, extrovertní a pracovitý. Fanoušci popu nejsou moc kreativní, ale mají rádi společnost.

7. Hudební vkus se dá pěstovat. Jednoduchou hudbu (např. pop) zvládne poslouchat každý. Poslech složitější hudby (např. jazzu nebo klasiky) vyžaduje hudební trénink (kdo si zvykne na kvalitní sýr, už si těstoviny neposype eidamem).