Školní řád a pravidla pro hodnocení

 

OBECNÁ USTANOVENÍ 

1. Školní řád upravuje podmínky soužití v Základní škole, Praha 10, U Vršovického nádraží 950/1, příspěvková organizace (dále jen „škola“) ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona. Upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků, jejich zákonných zástupců a pravidla vzájemných vztahů mezi všemi osobami účastnými na vyučování.
2. Jeho součástí jsou podmínky provozu a vnitřního režimu školy, podmínky zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před rizikovým chováním a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.
3. Školní řád dále stanoví podmínky zacházení se školním majetkem.
4. Školní řád je závazný pro všechny žáky školy a všechny pracovníky školy, kteří jej musí respektovat.
5. Školní řád platí v budově školy i při akcích mimo budovu školy.
6. Všem osobám účastným na vyučování (žákům, zaměstnancům, zákonným zástupcům) je v rámci školního vyučování a v rámci činností, které spadají do působení školy, poskytnuta veškerá dostupná ochrana před všemi formami rasismu, národnostní, náboženské a veškeré další netolerance ve smyslu Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o právech dítěte a dalších právních norem ČR.
7. Součástí školního řádu jsou Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

 

ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI OSOB ÚČASTNÝCH NA VYUČOVÁNÍ

 

ZÁKLADNÍ PRÁVA ŽÁKŮ

Žáci mají právo:

1. na vzdělávání a účast ve výuce podle rozvrhu,
2. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
3. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádření musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
4. na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se jejich vzdělávání,
5. obracet se na učitele se svými připomínkami, návrhy a stížnostmi,
6. na odpočinek v době přestávek,
7. na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, před rizikovým chováním, před všemi formami sexuálního zneužívání a před kontaktem s návykovými látkami,
8. na individuální přístup v případech onemocnění, zdravotního postižení i v případech mimořádných schopností a talentu,
9. na bezplatné zapůjčení učebnic,
10. volit a být voleni do žákovského parlamentu a jeho prostřednictvím se obracet na ředitelku školy, která se stanovisky parlamentu bude zabývat.

 

ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ŽÁKŮ

Žáci jsou povinni:

1. řádně docházet do školy, řádně se vzdělávat a připravovat se na vyučování,
2. docházet na všechny vyučovací předměty včas (nejpozději pět minut před začátkem vyučování), také docházka do zájmových kroužků je pro přihlášené žáky povinná (odhlásit se žák může vždy ke konci pololetí),
3. plnit pokyny všech zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,
4. chránit své zdraví a zdraví spolužáků,
5. nahlásit bez zbytečného odkladu svůj úraz nebo úraz spolužáka dohlížejícímu pedagogickému pracovníkovi, případně třídnímu učiteli,
6. přicházet do školy čistě upraveni a vhodně oblečeni, dodržovat bezpečnostní a hygienické pokyny,
7. opustit školu nejpozději poté, co se naobědvají, nebo ihned po ukončení výukové či zájmové činnosti,
8. samostatně si doplnit zameškané učivo, případně si způsob doplnění učiva dohodnout s příslušnými vyučujícími.

 

ZÁKLADNÍ PRÁVA ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ ŽÁKŮ

Zákonní zástupci žáků mají právo:

1. svobodné volby školy pro dítě,
2. požádat ředitele školy o uvolnění zcela nebo z části z vyučování některého předmětu ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů (ředitelka školy určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu); na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady,
3. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte (k informacím o výsledcích vzdělávání žáků slouží konzultace, tripartity a třídní schůzky),
4. volit a být voleni do školské rady,
5. poradenskou pomoc školy,
6. nahlédnout (na půdě školy) do originálů písemných prací a testů svého dítěte (všechny tyto materiály pedagogický pracovník uchovává po dobu jednoho školního roku),
7. na konzultace s každým pedagogickým pracovníkem školy, a to po předchozí domluvě,
8. vyjadřovat se k rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání svého dítěte.

 

ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ ŽÁKŮ

Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:

1. informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
2. oznamovat neprodleně škole jméno a příjmení dítěte, rodné číslo, státní občanství, místo trvalého pobytu, adresu pro doručení písemností, telefonické spojení a změny v těchto údajích,
3. zajistit, aby žák docházel řádně do školy včas, čistě upraven a připraven na vyučování,
4. na vyzvání školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka,
5. při zaviněném poškození školního majetku svým dítětem zajistit opravu či adekvátní náhradu,
6. omlouvat nepřítomnost žáka ve vyučování:
   a) v případně nemoci je rodič povinen do tří kalendářních dnů prokazatelně oznámit škole důvod nepřítomnosti dítěte,
   b) písemné žádosti o uvolnění z vyučování k ozdravným pobytům na tři a více dnů je třeba doručit prostřednictvím třídního učitele vedení školy minimálně týden před nástupem pobytu,
   c) na maximálně dva dny může žáka z vyučování na základě písemné žádosti uvolnit třídní učitel.

 

PRAVIDLA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ŽÁKŮ S PRACOVNÍKY ŠKOLY

Všichni pracovníci školy a žáci školy:

1. se vzájemně respektují,
2. dbají na dodržování základních společenských pravidel a pravidel slušné a zdvořilé komunikace,
3. dbají na udržování pořádku a čistoty ve všech prostorách školy.

 

PROVOZNÍ A VNITŘNÍ REŽIM ŠKOLY

 

DOCHÁZKA DO ŠKOLY 

1. Žáci jsou povinni docházet do školy pravidelně a včas podle daného rozvrhu, účastnit se vyučování a akcí pořádaných školou.
2. Škola je pro vstup žáků otevřená od 8:10. Žákům, kteří přijdou do třídy po začátku vyučovací hodiny, bude zapsán pozdní příchod. (Za pozdní příchod je považován příchod do 8:45.)
3. Mimo vyučování a organizované činnosti se mohou žáci zdržovat ve škole pouze v prostorách s dohledem (např. školní družina, školní klub).
4. Evidenci docházky žáků vede třídní učitel; vyučující jsou povinni zapsat v každé vyučovací hodině do (elektronické) třídní knihy pozdní příchody žáků a žáky v dané vyučovací hodině nepřítomné.

 

CHOVÁNÍ ŽÁKŮ 

1. Žáci ve škole i na akcích pořádaných školou dodržují zásady kulturního a slušného chování, pravidla hygieny a bezpečnosti. Žáci jsou povinni chovat se ohleduplně ke spolužákům, pedagogickým pracovníkům a ostatním pracovníkům školy.
2. Žáci jsou povinni vytvářet svým chováním dobrou atmosféru ve škole, vyvarovat se projevů netolerance a jednat na veřejnosti tak, aby nepoškodili dobré jméno školy.
3. Žáci se aktivně účastní vyučování a nenarušují průběh vyučovacích hodin.
4. Během vyučovací hodiny mají žáci vypnuté mobilní telefony (či jiná elektronická zařízení, která nejsou určena pro výuku). Není dovoleno je během vyučování bez pokynů vyučujícího používat.
5. V jídelně se žáci řídí pokyny dohlížejících pracovníků. Dodržují pravidla slušného stolování a řád školní jídelny.
6. Žákům je zakázáno nošení, držení, distribuce a užívání látek ovlivňujících vědomí a látek poškozujících zdraví. Je zakázáno jakkoli s těmito látkami manipulovat a pod jejich vlivem do budovy školy vstupovat. Porušení tohoto nařízení bude předáno k šetření orgánům činným v trestním řízení.

 

VNITŘNÍ REŽIM ŠKOLY 

1. Pořadí a čas vyučovacích hodin stanovuje rozvrh hodin, případně vyučující. Každá hodina začíná a končí pokynem vyučujícího.
2. Začátky vyučovacích hodin jsou stanoveny následovně: 1. vyučovací hodina 8:30 až 9:15, 2. vyučovací hodina 9:25 až 10:10, 3. vyučovací hodina 10:25 až 11:10, 4. vyučovací hodina 11:20 až 12:05, 5. vyučovací hodina 12:15 až 13:00, 6. vyučovací hodina 13:10 až 13:55, 7. vyučovací hodina 14:00 až 14:45, 8. vyučovací hodina 14:50 až 15:35, 9. vyučovací hodina 15:40 až 16:25.
3. Během vyučovací hodiny smí žák opustit své místo v učebně jen se souhlasem vyučujícího.
4. Přestávky slouží k případnému přesunu do jiné učebny či použití toalety.
5. Během vyučování a o přestávkách není žákům dovoleno bez pedagogického doprovodu opouštět prostory školní budovy.
6. Odchod žáka ze školy během přestávek či během vyučování je možný jen na základě prokazatelné žádosti zákonného zástupce žáka. Na jejím základě třídní učitel nebo jiný pověřený učitel vypíše žákovi propustku, kterou při odchodu z budovy školy odevzdá na recepci.
7. Při výuce v odborných učebnách a v tělocvičně se žáci řídí řádem platným pro tyto prostory. Vstupují do nich se souhlasem pedagogického pracovníka.
8. Třídní služby a jejich náplň určuje třídní učitel. Nepřítomnost pedagogického pracovníka ve vyučovací hodině je služba povinna po pěti minutách nahlásit vedení školy.

 

PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI, POŽÁRNÍ OCHRANY A OCHRANY ZDRAVÍ 

1. Žáci i zaměstnanci školy mají povinnost se účastnit pravidelných školení v problematice BOZP a PO a dbát bezpečnostních pokynů vedení školy, dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany vlastního zdraví i zdraví ostatních osob a řídit se protipožárními předpisy a evakuačním plánem budovy.
2. Žáci jsou povinni dbát na ochranu svého zdraví a zdraví a života svých spolužáků, neprodleně informovat třídního učitele nebo vyučujícího o zraněních, úrazech, fyzických napadeních nebo jiných formách útisku vlastní nebo jiné osoby.
3. Ve všech vnitřních i vnějších prostorách školy a na akcích pořádaných školou je zakázáno používat zbraně, výbušniny, střelivo nebo pyrotechniku a je rovněž zakázáno tyto předměty do všech prostor školy přinášet. Porušení tohoto zákazu bude předáno k šetření Policii ČR.
4. Ve všech prostorách školy a na akcích školy se zakazuje manipulovat s otevřeným ohněm, při zjištění požáru jsou žáci povinni ihned uvědomit kteréhokoliv zaměstnance školy.
5. Ve škole není povoleno používání chemických prostředků k čistění oděvů a přechovávání jakýchkoliv chemikálií, hořlavin, těkavých a jedovatých látek, kromě prostor k tomu určených.
6. Pro žáky platí přísný zákaz jakékoliv manipulace s elektrickými spotřebiči a elektroinstalací. Žákům je také zakázáno manipulovat s vypínači a elektronickými tabulemi bez pokynů dospělé osoby.
7. Je přísně zakázáno vyhazování jakýchkoli předmětů a vylévání vody z oken nebo házení předmětů do oken či z oken. Žáci nesmějí ve třídách a na chodbách bez pokynu vyučujícího otevírat okna, během přestávky musí být okna zavřená.
8. Žákům se nedoporučuje přinášet do školy hodnotné předměty a větší obnosy peněz. Za případnou ztrátu škola neodpovídá.
9. Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, je povinen tuto skutečnost okamžitě ohlásit zaměstnanci školy, který rozhodne ve spolupráci s vedením školy o dalším postupu.
10. Při přesunu žáků na místa vyučování mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob.
11. Ve škole není povolena činnost politických stran a politických hnutí, ani jejich propagace. Škola podporuje občanskou gramotnost v rámci RVP bez politické agitace. Není rovněž povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní prostředí.

 

OCHRANA ŽÁKŮ PŘED RIZIKOVÝM CHOVÁNÍM  

1. Všichni žáci školy jsou povinni okamžitě informovat třídního učitele nebo vedení školy o výskytu rizikového chování. Žák, který se stal svědkem rizikového chování, má povinnost hlásit tuto skutečnost třídnímu učiteli, jinému zaměstnanci školy nebo vedení školy.
2. Žák má právo na pomoc při řešení problémů souvisejících se vztahy s ostatními žáky nebo zaměstnanci školy, má právo žádat o řešení takových problémů třídního učitele, pracovníky školního poradenského pracoviště nebo přímo ředitelku školy.
3. Žák, který se stal obětí rizikového chování, má právo oznámit takovou skutečnost kterémukoliv zaměstnanci školy a na základě tohoto oznámení má právo na pomoc a ochranu.
4. Je zakázáno do školy přinášet předměty, které rozptylují pozornost, ohrožují zdraví nebo narušují dobré mravy.

 

PRAVIDLA PRO ZACHÁZENÍ S MAJETKEM ŠKOLY 

1. Žáci mají právo používat zařízení školy, pomůcky a učebnice pouze v souvislosti s výukou. Jsou povinni se řídit pokyny učitelů nebo jiných zaměstnanců školy.
2. Žáci jsou povinni šetrně zacházet s učebnicemi a školními potřebami, které jim byly svěřeny
   v souvislosti s výukou. Jejich poškození nebo ztrátu mají povinnost ihned ohlásit zaměstnanci školy.
3. Žáci i zaměstnanci školy udržují třídu, vnitřní i okolní prostory školy v čistotě a pořádku, chrání majetek školy před poškozením.
4. Žák odpovídá za škodu, kterou svým jednáním způsobil a za škodu, jejímuž vzniku nezabránil, přestože to bylo v jeho silách. Způsobenou nebo zaviněnou škodu nahradí zákonný zástupce žáka škole v plném rozsahu.

 

ZABEZPEČENÍ MAJETKU ŽÁKŮ ŠKOLY 

1. Žáci si po příchodu do školy odloží svršky či boty do uzamykatelných šatních skříněk a zamknou je.
2. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli.
3. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí. Ztráty z neuzamčených prostor pojišťovna nehradí.
4. Žáci do školy nosí pouze věci potřebné k výuce. Cenné věci a mobilní telefony žáci do školy nosí na vlastní riziko. Za případnou ztrátu či poškození škola neodpovídá.
5. Ve všech prostorách školy platí přísný zákaz ponechávat peníze v hotovosti, doklady a osobní cenné věci volně či neuzamčené.

 

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

 

ÚVOD 

1. Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat se spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.
2. Učitelé přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativní funkce. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení.
3. V hodnocení výsledku vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažených cílů základního vzdělávání, jak jsou uvedeny ve školském zákoně, rámcovém a školním vzdělávacím programu.
4. Právní vymezení hodnocení žáků: zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání.

 

HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 

1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za 1. pololetí se vydává žákovi výpis z vysvědčení.
2. Žák je hodnocen klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů.
3. O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy(se souhlasem školské rady); u žáka s vývojovou poruchou učení může ředitel rozhodnout o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce a doporučení specializovaného zařízení a ŠPZ. 
4. Slovní hodnocení je převedeno do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení je převedeno do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

 

STUPNĚ KLASIFIKACE A HODNOCENÍ 

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé.  

 

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b)   prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a), e) uvolněn(a). Žák je hodnocen stupněm prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než číslicí 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnocení stupněm velmi dobré.

Žák je hodnocen stupněm prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen(a) na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný, nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Žák je hodnocen stupněm neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen(a) na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný, nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Je-li žák hodnocen stupněm nehodnocen, je stanoven náhradní termín hodnocení za 1. pololetí do dvou měsíců po ukončení 1. pololetí, náhradní termín hodnocení za 2. pololetí do 30. 9. příslušného školního roku.

 

ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKA 

1. Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení. Je zařazováno do procesu vzdělávání (i hodnocení) průběžně všemi vyučujícími způsobem přiměřeným věku žáků.
2. Kromě forem hodnocení žáků ze strany pedagogických pracovníků musí mít žáci možnost používat také formy sebehodnocení (autoevaluace).  
3. Při sebehodnocení se žák snaží vystihnout, co se mu daří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat.
4. Žáci musí být vedeni k tomu, aby byli schopni posoudit úroveň těchto kompetencí: schopnost výběru podstatných částí, schopnost orientace v daném problému, schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi, schopnost využívání mezipředmětových vztahů, schopnost prezentace svých znalostí ve formě písemné úvahy, schopnost prosazení se v třídním kolektivu, schopnost aplikovat etické principy v praxi, schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností.

 

Kritéria pro sebehodnocení žáka: 

1. neumím (nevím si rady, stále chybuji, neznám postup),
2. umím s pomocí (s pomocí učitele, dalších členů skupiny, kamaráda, názorné pomůcky, učebnice; problém vyřeším),
3. umím částečně (dokážu pracovat samostatně, ne zcela správně, mám ještě mezery),
4. umím (učivo zvládám, dobře se orientuji, dokážu vědomosti a dovednosti správně použít).

 

ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI 

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho úkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) kontrolními písemnými pracemi, popřípadě praktickými zkouškami uvedenými ve školním vzdělávacím programu, analýzou různých činností žáka, konzultacemi s ostatními vyučujícími, popřípadě dalšími odborníky (lékař, PPP apod.), rozhovorem se žákem a jeho zákonnými zástupci.  
2. Žák 1. a 2. ročníku musí mít z českého jazyka, matematiky, anglického jazyka nejméně osm známek za každé pololetí. Z ostatních předmětů alespoň dvě známky za každé pololetí.
3. Žák 3. až 5. ročníku musí mít z matematiky a českého jazyka alespoň osm známek za každé pololetí, za každé čtvrtletí získá známku za čtvrtletní písemnou práci; z cizího jazyka alespoň šest známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu za písemnou samostatnou práci; z ostatních předmětů alespoň dvě známky za každé pololetí; k dostatečnému množství známek i alespoň padesátiprocentní účast ve výuce daného předmětu.
4. Žák 6. až 9. ročníku musí mít z matematiky a českého jazyka alespoň osm známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení; každé čtvrtletí získává známku ze čtvrtletní písemné práce; z cizího jazyka alespoň šest známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu za písemnou samostatnou práci; z fyziky, chemie, zeměpisu, dějepisu a přírodopisu nejméně tři známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za samostatnou písemnou práci; z ostatních předmětů alespoň dvě známky za každé pololetí; k dostatečnému množství známek také účast alespoň padesát procent ve výuce daného předmětu.
5. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
6. Za získání dostatečných podkladů odpovídá vyučující příslušného předmětu. Výjimkou jsou situace, kdy časté, opakované či dlouhodobé absence nebo omluvy žáka znemožní této povinnosti dostát. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.  
7. Vyučující oznamuje žákovi výsledky klasifikace, klasifikaci zdůvodní, poukáže na klady či Po ústním vyzkoušení oznámí vyučující žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných prací oznámí žákovi do čtrnácti dnů.  
8. Kontrolní písemné práce rozvrhne vyučující rovnoměrně na celý školní rok. Čtvrtletní písemnou práci mohou žáci konat pouze jednu za den. Výjimku může po dohodě učitelů povolit třídní učitel, který provádí koordinaci čtvrtletních písemných prací ve třídě.
9. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
10. Třídní učitelé zajistí zapsání známek z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole za 1. i za 2. pololetí po schválení pedagogickou radou. Po tomto úkonu již není možné známku měnit.
11. Klasifikační stupeň určí vyučující, který vyučuje příslušný předmět. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce,  učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje pouze na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
12. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech atd.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, ve které byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje.
13. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
14. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ze zameškaného učiva ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden (nejedná-li se o absenci z důvodů rodinné dovolené). Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí.  
15. Pokud nelze doložit podklady pro hodnocení v některém předmětu, bude žák v daném pololetí nehodnocen(a) a ředitelka školy stanoví náhradní termín pro doplnění podkladů (za 1. pololetí do dvou měsíců, za 2. pololetí do 30. 9.). Konkrétní formu doplnění podkladů (písemné práce, pohovor, praktická ukázka apod.) určí vyučující (škola) tak, aby odpovídala očekávaným výstupům ŠVP.

 

ZÁSADY KLASIFIKACE PROSPĚCHU 

1. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
2. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
3. Pro potřeby klasifikace předměty dělíme do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktického zaměření  a předměty s převahou výchovného zaměření.

 

KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU TEORETICKÉHO ZAMĚŘENÍ   

1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní a přírodovědné předměty.  
2. Při klasifikaci těchto předmětů se zejména sleduje: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činnosti, osvojení účinných metod samostatného studia.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 

Stupeň 1 (výborný): Žák ovládá požadované poznatky. Fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky, které je schopen samostatně odhalovat a korigovat. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný): Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. V myšlení žáka se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Drobných chyb a nepřesností se dopouští pouze ojediněle a opravuje je samostatně. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.  

 

Stupeň 3 (dobrý): Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede korigovat pouze za pomoci učitele. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští většího množství drobnějších chyb, nedostatků a nepřesností nebo jedné až dvou chyb závažných. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný): Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový, má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti či grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný): Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU PRAKTICKÉHO ZAMĚŘENÍ

1. Na základní škole se jedná o předměty „praktické činnosti“ (pěstitelství, vaření, technické práce).  
2. Při klasifikaci se hodnotí zejména: vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa, kvalita výsledků činnosti, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálu, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.  

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný): Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení, pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný): Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky, které je samostatně schopen odhalovat a korigovat. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí,  měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.  

Stupeň 3 (dobrý): Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají častější nedostatky, které koriguje pouze za pomoci učitele. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti při práci a v malé míře přispívá k ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály. K údržbě laboratorních zařízení, přístroj, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.  

Stupeň 4 (dostatečný): Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb, které i za pomoci učitele koriguje obtížně a nepřesně. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný): Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy, nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných chyb. 

 

KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU VÝCHOVNÉHO ZAMĚŘENÍ

1. Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, občanská výchova aj.
2. Žák s částečným uvolněním nebo úlevou doporučenou odborným lékaře se klasifikuje s přihlédnutím k tomuto doporučení.
3. Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání i přístup k uměleckému dílu, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost, péče o vlastní zdraví.  

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 

Stupeň 1 (výborný): Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

Stupeň 2 (chvalitebný): Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný. Využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost a život kolem sebe.

Stupeň 3 (dobrý): Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a život kolem sebe.

Stupeň 4 (dostatečný): Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.  

Stupeň 5 (nedostatečný): Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a život kolem sebe.  

 

KLASIFIKACE CHOVÁNÍ 

1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s vyučujícími a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání na pedagogické radě.  
2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období.  
3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, účinnosti předešlých kázeňských opatření.  
4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování v době vyučování. Poruší-li žák mimo vyučování zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky.   

 

Stupeň 1 (velmi dobré): Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. V jeho chování je zřetelná slušnost, respektování ostatních, takt, zdvořilost, ohleduplnost.  

Stupeň 2 (uspokojivé): Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, popřípadě se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele nebo důtku ředitelky školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.  

Stupeň 3 (neuspokojivé): Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že jimi vážně ohrožuje výchovu, bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes důtku ředitelky školy dopouští dalších závažných přestupků.

 

VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Ministerstvo školství stanoví prováděcím právním předpisem druhy kázeňských opatření a podmínky pro udělování či ukládání těchto kázeňských opatření, pochval nebo jiných ocenění.

 

POCHVALY

1. Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.   

 

NAPOMENUTÍ A DŮTKY

1. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele (NTU) je udělováno za méně závažné prohřešky, jako je například  zapomínání pomůcek na výuku, rušení při hodině (mluvení – bavení se, používání mobilního telefonu a jiných elektronických zařízení, která nejsou určena pro výuku, konzumace jídla při vyučování), neplnění povinností třídní služby, pět pozdních příchodů, které nejsou omluvené návštěvou lékaře či závažnými rodinnými důvody; b) důtka třídního učitele (DTU) je udělována za opakované a závažnější prohřešky, jako je například opakované porušování bodu a), či jednorázovou neomluvenou absenci v rozsahu jedna až dvě neomluvených hodin; c) důtka ředitelky školy (DŘŠ) je udělována za závažné prohřešky, jako jsou například šikana, kyberšikana, verbální i neverbální útoky na jiné osoby, distribuce nebo používání látek ovlivňujících vědomí či poškozujících zdraví, za poškozování majetku školy nebo spolužáka, (verbální) projevy rasismu, za opakovanou neomluvenou absenci v rozsahu 3 až 9 hodin. Za neomluvenou absenci v rozsahu 10 až 19 neomluvených hodin je udělena důtka ředitelky školy a v souladu s metodickým doporučením MŠMT je svolána výchovná komise. 

Pokud neomluvená absence překročí 20 neomluvených hodin, obdrží žák písemný návrh na dvojku z chování, která mu bude udělena na konci pololetí. Je svolána výchovná komise. Pokud neomluvená absence překročí 30 neomluvených hodin, obdrží žák písemný návrh na trojku z chování. Je svolána výchovná komise. Neomluvené hodiny se sčítají. Udělení DTU či DTŘ neznamená jejich vynulování. Pokud se škole nepodaří problém týkající se povinné školní docházky vyřešit, podá podnět k zahájení řízení o přestupku k příslušnému orgánu.

2. Ve výše uvedených případech se nejedná o taxativní vymezení, ale pouze o příklady porušení norem chování, které bude postiženo kázeňským opatřením. Napomenutí třídního učitele a důtku třídního učitele lze během klasifikačního období (pololetí) udělit opakovaně.
3. Udělení NTU, DTU a DŘŠ je předána zákonným zástupcům na předtištěném formuláři, rodič podepsanou kopii kázeňského opatření vrací k rukám třídního učitele.  

 

KLASIFIKACE A HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI 

1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření a uplatní je při klasifikaci a hodnocení chování žáků, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.  
2. Žákům, u nichž je diagnostikována specifická porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.  
3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce či diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.  
4. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale počtu jevů, které žák zvládl.  
5. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.  
6. Žáci, u nichž je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů na základě doporučení PPP a podáním žádosti ředitelce školy během celého jejich vzdělávání hodnoceni z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií platí totéž pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Žáka lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se speciální vzdělávací potřeby žáka vezmou v úvahu. Při uplatňování všech těchto možností postupují vyučující  individuálně, s využitím dostupných informací, zejména z odborných vyšetření, zároveňve spolupráci s rodiči a Š 
7. Žákovi, u kterého se projevuje potřeba úprav ve vzdělávání nebo školských službách, jsou poskytována podpůrná opatření prvního stupně. Pokud by tato opatření nepostačovala, doporučí škola žákovi využití poradenské pomoci školského poradenského pracoviště za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Žákovi s podpůrnými opatřeními vypracuje vyučující plán pedagogické podpory.
8. Ředitelka školy může povolit, aby pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami byl na základě žádosti zákonných zástupců a na základě doporučení PPP, popř. jiného odborného pracoviště vypracován individuální vzdělávací plán, který je žákovi závěrem vyšetření doporučen. Tento individuální vzdělávací plán se řídí náležitostmi vyhlášky MŠMT č. 27/2016 Sb., v aktuálním znění.  

 

PRAVIDLA PRO SLOVNÍ HODNOCENÍ

Při slovním hodnocení žáka se uvádí:

1. ovládnutí učiva předepsaného osnovami: ovládá bezpečně / ovládá / v podstatě ovládá / ovládá s dopomocí / neovládá,
2. úroveň myšlení: pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti / uvažuje celkem samostatně / menší samostatnost v myšlení / nesamostatnost myšlení / odpovídá nesprávně i na návodné otázky,
3. úroveň vyjadřování: výstižné, poměrně přesné / celkem výstižné / ne dost přesné / vyjadřuje se s potížemi / nesprávné i na návodné otázky,
4. úroveň aplikace vědomostí: spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou / dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb / s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští / dělá podstatné / chyby, nesnadno je překonává, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele,
5. píle a zájem o učení: aktivní, učí se svědomitě a se zájmem / učí se svědomitě / k učení
   a práci nepotřebuje větších podnětů / malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty / pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné.

 

HODNOCENÍ MIMOŘÁDNĚ NADANÉHO ŽÁKA

Ředitelka školy může přeřadit na základě žádosti zákonného zástupce a posudku školského poradenského zařízení mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva, které žák neabsolvuje. Obsah a rozsah zkoušek určí ředitel školy.  

 

KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY 

1. Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky jmenuje ředitelka školy.
2. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.  
3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jím pověřený učitel, zkoušející učitel, který je vyučujícím daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu a přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.  
4. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním a vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí přezkoušení.
5. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
6. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
7. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Žák je povinen svou nepřítomnost omluvit lékařským potvrzením.  
8. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví vyučující daného předmětu v souladu se školním vzdělávacím programem.  
9. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.  
10. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.  
11. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do 9. ročníku.  
12. Zákonný zástupce může požádat v případě nesouhlasu s hodnocením nejpozději do tří pracovních dnů po vydání vysvědčení o komisionální přezkoušení. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do čtrnácti dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem.

 

KLASIFIKAČNÍ POKYNY PRO ŽÁKY STUDUJÍCÍ V ZAHRANIČÍ 

1. Žák může plnit povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona také a) ve škole mimo území České republiky, b) ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR,  c) ve škole zřízené na území ČR právnickou osobou se sídlem mimo území ČR fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky.
2. Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1, písmeno a) nebo b), plní povinnou školní docházku formou individuální výuky.  
3. Žák, který plní povinnou školní docházku tímto způsobem, může být současně žákem spádové školy.
4. Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit ředitelce školy předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky mimo území České republiky, adresu místa pobytu žáka v zahraničí a adresu školy v zahraničí.  
5. Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písmeno a) až c) a způsobem uvedeným v odstavci 2, konají zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR. Zkoušku mohou konat každé pololetí, nejdéle však za období dvou školních roků. Zkouška je komisionální a řídí se vyhláškou 48/2005 Sb., v aktuálním znění.
6. Ve všech ročnících koná žák přezkoušení z českého jazyka a literatury nebo z oboru Český jazyk a literatura stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. V posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy, který se vztahuje k České republice z vlastivědy nebo ze vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, který je stanoven Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
7. Na druhém stupni koná žák přezkoušení ze vzdělávacího obsahu, který se vztahuje k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu, který se vztahuje k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem, nebo v předmětech dějepis a zeměpis.

 

UKONČENÍ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ 

1. Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání. Toto vysvědčení je opatřeno doložkou o získání stupně základního vzdělání.
2. Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku plus nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku, nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání na střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.
3. Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených zákonem a na základě žádosti zákonného zástupce žáka pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.  
4. Žákovi se zdravotním postižením může ředitelka školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku.  

 

Školní řád nabývá účinnosti dne 22. října 2025.

Projednáno pedagogickou radou dne 21. října 2025.

Projednáno školskou radou dne 21. října 2025.

 

Mgr. Jana Frojdová

ředitelka školy

 

V Praze dne 21. října 2025