Šneci a Van de Graaffův generátor

Plusy a mínusy distanční výuky shrnuje Kateřina Juránková z 6. B. Víte, který předmět je pro ni ten nejtěžší? A jaké si pořídila – celkem lacino – domácí mazlíčky? Vše se dozvíte z jejího článku.

Divím se, že jsem se nezbláznila

Pozitivní na domácí škole vidím to, že se můžu věnovat více věcem, ale to až v posledních dvou týdnech. První dva měsíce karantény jsem dělala celé dny jen úkoly, divím se, že jsem se z toho nezbláznila. Teď se mi zdá, že už jich je míň. Poznám to i podle toho, že se můžu věnovat víc věcem, které mě baví. Starám se třeba o šneky, které jsem si po dešti na zahradě posbírala. Vždycky jsem totiž chtěla šneka jako domácího mazlíčka! Taky se věnuju víc malování, vyrábění a čtení knížek.

Je těžké se přinutit
V učení na dálku mi pomáhá poslouchání písniček, protože si to učení potom víc užívám. Ale celkově má pro mě spíš nevýhody, protože když bereme novou látku, někdy něco nepochopím. A když se to snažím pochopit, pořád vstávám od stolu a chodím si pro jídlo, pro pití a vůbec se nemůžu přinutit soustředit se. Ale táta nebo máma mi s tím vždycky pomůžou.

Pomoc se hodí
Asi nejtěžší je pro mě matematika, konkrétně geometrie, s tou mi pomáhá máma. Ne až tak těžká je fyzika. Táta mi pomohl pochopit, co je to ten Van de Graaffův generátor, máma zase rozumí jiným věcem, jako je třeba čeština a občanka. Když jsem měla za úkol z angličtiny napsat dopis pro kamarádku, používala jsem i jiné učebnice a na výslovnost jsem používala translator. Při psaní dopisu mi pomohlo si představit konkrétní kamarádku.

Do školy se strašně těším, učení bude lehčí a uvidím se s ostatními ze školy.
A jak jste na tom vy? Napište na school.zsvrsovicka@gmail.com!